Zmatená, hloupá a provinilá

Stalo se toho hodně, od doby co jsem sem naposledy psala. Odešla jsem na jinou školu, ztratila někoho mi vzácného, vystřídala pár sexuálních partnerů. Ale k tomu všemu jsem zase o něco víc dospěla.

Den čtvrtý

Baf! No fajn, koukám, že jsme se tu všichni pěkně sešli, takže teď si tady taky pěkně slíbíme, že budeme dělat, jakože jsem nepřeskočila den třetí, že tu vůbec nechybí, ne ne ne.

Den druhý

No, dneska to bylo o něco náročnější. Hodně na přemejšlení, dalo to docela práci, dát dohromady seznam věcí, které třeba nejsou zřejmé na první pohled, ale když se nad tím zamyslíte, tak na mě opravdu stoprocentně sedí. Tak do toho.

Den první

Jelikož se ta zatracená a dlouho ztracená múza pořád nevrací, rozhodla jsem se, že jí zkusím postrčit. Takovým pokusem. Desetidenní řetězák, trošku zpověď. Uvidíme co z toho vyleze. A zrovna to první téma se mi hodí do krámu.
A ještě něco - když jsem si minulý článek po zveřejnění po sobě ještě jednou přečetla, všimla jsem si, že tam není ani jedna písnička! To ke mě nesedí že? No tak to snad dneska napravím.

Mamuti a hiatus

Heh, ahoj..
*stydlivě se usmívá, zamává jakožedokamery a trochu se u toho červená...a pak se radši schová pod stůl*
Takže...jak jste se měli?
*opatrně kouká z pod stolu*
Předně musim říct, že je mi fakt strašně trapný sem psát po takový době (poslední článek z 11.9.). Možná asi proto mi to trvalo tak dlouho žejo. Ehm. No ale tak jsem si v rámci svýho duševního boje (já vim, strašný klišé) řekla, že takhle to dál nejde a musím s tím něco udělat. Jenomže, no, ono to neni jen tak. Teda jako že mi chybí inspirace. Ale na druhou stranu se mě poslední dobou honí hlavou různý prapodivný myšlenky, takže to asi budete se mnou muset jako vždy přežit.

Give me...

Nemám moc co říci, a tak žádné dlouhé psaní a šup sem s básní...

City? Pcheee...

Možná vás tenhle článek potěší, možná ne, ale konečně jsem napsala nějaké básničky! Určitě se musím zmínit, že to dnes nebude jen o básničkách, takže klasicky/neklasicky píšu o tom co se děje + básně.

Zrazená, opuštěná, milovaná JÁ (Byl jednou jeden pár)

Všechno skončilo a já zůstala opět tam někde dole v prachu. I když sliboval, že to tak nebude. Nemám sílu psát slohy, předem se omlouvám, pokud tenhle článek nebude extrémně dlouhý.

I'm so high, I can't fly...

Tak jo. Vím moc dobře, že ať řeknu cokoliv, bude to znít jako výmluva.

Hoď mi záchranný kruh! (Jednoduše naivní)

Všechno není růžové a já si začínám uvědomovat, že jsem jednoduše naivní. Doufala jsem ve vážný vztah plný radostí, lásky, i hádek a starostí, s tím jsem počítala. Ale nepočítala jsem s tím co se děje teď…

Bez nadpisu :D

Za necelý měsíc začnou prázdniny, ale že bych se nějak zvlášť těšila, to vůbec ne. Nejraději bych chodila pořád do školy, protože jenom tam je mi dobře. Tam zapomenu na trápení, zklamání, bolest.

Just like Cinderella

Jsem moc ráda, že poslední dobou holky taky začaly poctivě psát, takže blog ožil podle mých představ. Sama jsem za květen napsala 4 články, což je podle mě naprosto dostatečné, zvlášť když uvážíte, že se toho v mém životě až tak moc neděje.

Dala bych si...

Mám myšlenku, ale nevím jak jí sepsat a dát pořádně dohromady. Takže tenhle článek bude jedna velká improvizace.

Naivní, blbá kráva....

Nesnášim, když se ostatní s*rou do věcí, do kterých jim nic není...

Tiramisu

Kéž by byl život sladký jako moučník. Ale konkrétně Tiramisu je jako život, uvnitř té všelijak sladké omáčky se ukrývá piškot nacucaný hořkou kávou a navrchu kakaem (neméně hořkým snad i více). Tiramisu si užíváme stejně tak jako to, že můžeme žít. Vychutnáváme si každé sousto/den!

Vzorec na život

Název je podle stejnojmenné básně. Jinak se všem hrozně omlouvám za mou dlouhou nečinnost. Asi si procházím jakousi podivnou krizí, nejde mi psát nové básně. A tak servíruji nějaké starší.

I can, because I want to...

Okay, ty miničlánky asi nebyly zrovna nejlepší nápad, ale aspoň jako výmluva jsou dobré.

Who really cares...

Existuje seznam věcí, které nejsem ochotná odpouštět. A že jinak jsem schopná odpustit skoro všechno.

Sky full of stars

První z řady miničlánků, pro které jsem se rozhodla na základě "pravidelných" rubrik.

La Cure Gourmande

Tak jo. Po měsíci čekání jste se dočkali nového článku. Na můj vkus až moc velký úspěch. Má to důvod, že se do psaní musím nutit a přemlouvat a kdo ví co ještě.