Killaz - Šlapu tenhle svět
EDIT: Fuj. Už nikdy nebudu psát články z naštvání. A kdyby jo, zastavte mě prosím. Mohla bych tu třeba napsat něco, co by někoho mohlo urazit. A to nemůžu jelikož jsem teď hodná a slušná. Muhe.
Minulý článek jsem skončila pondělkem, takže navážu úterým.
Na focení učitel přišel v dost zajímavé náladě, měli jsme se rozdělit na dvě skupiny, z toho jedni šli ven fotit přírodu (Jak Hradec vypadal před 200 lety?) a zbytek se měl učit fotit sklo. Jelikož mi fotky džungle nepřijdou zajímavé a na to sklo jsem se těšila, zůstala jsem v ateliéru a bylo to fajn, nebýt keců jednoho otravného grafika.
Na středu si totálně nepamatuju. Jen odpoledne jsem byla venku a na dlouhou dobu to byl jeden z mých posledních pozitivních zážitků s Ním. (A teď jsem měla nepřekonatelné nutkání napsat s Božským :D)
Čtvrtek v pohodě, krásný večer, zakončený hokejem v klubovně.
Pátek zase hektický, naštvalo mě zakončení upířích deníků.
O víkendu jsem jela k babičce, s Chloe jsme v sobotu šly na farmářské trhy (fuj, vesnická sešlost pro vidláky) a pak grilovat. Bylo to fajn, ale už to prostě není ono. Jo a byla jsem nakupovat v Německu, ale vlastně jsem si koupila samé sladkosti. Že bych si deprese začala léčit přežíráním, když už teď nemůžu stahovat?
V neděli pro mě přijel taťka a vezl mě do Hradce. Cestou jsme nabrali Isu a poslouchali v rádiu hokej. Aspoň že jsme vyhráli ten bronz, když už byli Švédové lepší.
Včerejšek pro mě nestojí za zmínku. Do školy jsem šla s dobrou náladou a během ani ne hodiny jsem měla sto chutí jet na celej týden domů. Fuj. A dobrovolně se přiznávám, dala jsem si cígo na nervy.(Ještě jsem se ale nerozmyslela, jestli budu pokračovat nebo ne...)
Od Paiginky jsem dostala moc zajímavou knížku, je v ní takové psychické cvičení na každý den, tak to zkusím dodržovat a uvidíme za rok. Někdy mi to připomeňte, pochlubím se s výsledky (jestli se teda bude s čím chlubit).
Ale aspoň večer jsem si spravila náladu. Skvělý večer s holkama, nekonečný přípitek pivním mojitem a krásné přání na dobrou noc. A usmířila jsem se s Kubíkem.
PS: Cvičení na dnešní den zní Důvěrnost dokáže vyléčit cokoliv.
Čtvrtek v pohodě, krásný večer, zakončený hokejem v klubovně.
Pátek zase hektický, naštvalo mě zakončení upířích deníků.
O víkendu jsem jela k babičce, s Chloe jsme v sobotu šly na farmářské trhy (fuj, vesnická sešlost pro vidláky) a pak grilovat. Bylo to fajn, ale už to prostě není ono. Jo a byla jsem nakupovat v Německu, ale vlastně jsem si koupila samé sladkosti. Že bych si deprese začala léčit přežíráním, když už teď nemůžu stahovat?
V neděli pro mě přijel taťka a vezl mě do Hradce. Cestou jsme nabrali Isu a poslouchali v rádiu hokej. Aspoň že jsme vyhráli ten bronz, když už byli Švédové lepší.
Včerejšek pro mě nestojí za zmínku. Do školy jsem šla s dobrou náladou a během ani ne hodiny jsem měla sto chutí jet na celej týden domů. Fuj. A dobrovolně se přiznávám, dala jsem si cígo na nervy.
Od Paiginky jsem dostala moc zajímavou knížku, je v ní takové psychické cvičení na každý den, tak to zkusím dodržovat a uvidíme za rok. Někdy mi to připomeňte, pochlubím se s výsledky (jestli se teda bude s čím chlubit).
Ale aspoň večer jsem si spravila náladu. Skvělý večer s holkama, nekonečný přípitek pivním mojitem a krásné přání na dobrou noc. A usmířila jsem se s Kubíkem.
Žádné komentáře:
Okomentovat